- 29.1.2020
V měsíci lednu 2020 proběhl u 73. tankového praporu další doškolovací výcvik nových příslušníků praporu. Jednalo se v pořadí už o 10. ŠKOLKU. Název ŠKOLKA je dlouhodobě užívaný k označení doškolovacího výcviku. Například u 4. brigády rychlého nasazení se užívá název DIV (doškolovací intenzivní výcvik) a u 71. mechanizovaného praporu „Sibiřského“ je to SIBERIÁDA.
Velitel praporu přivítal absolventy „ŠKOLKY“ se slovy: „Tankový prapor není pouze jedinečný svou technikou, která je „ocelovou pěstí naší armády“, ale hlavně svými lidmi a to týmem srdcařů, kteří tvoří jednu velkou rodinu. Tito silní jedinci, začínaje příslušníkem 1. tankové roty a sběračem raněných praporního obvaziště konče jsou pyšni na svůj znak, který nosí na pravém rukávu. A stejně jako tank nemůže jet bez jediného článku, tak naše rodina nemůže fungovat bez všech spolupracujících členů. Tak si važte, že jsme Vás přijali a staňte se plnohodnotným členem našeho týmu a buďte hrdí na „svůj“ prapor, vítám Vás mezi námi.“
Naši „ŠKOLÁCI“ si nastoupili 6. ledna a jejich dvoutýdenní výcvik byl zahájen vstupním testem, aby instruktoři věděli, co je potřeba dopilovat a jak koncipovat výcvik, aby se zúčastnění dostali na stejnou úroveň jako příslušníci 73. tankového praporu. No a dále už se rozjel kolotoč teorie a hlavně praxe a to z topografické, taktické, střelecké a zdravotní přípravy. Naši nováčci strávili několik hodin drilováním taktiky a zvyšováním fyzických schopností a to jak klasickou tělesnou přípravou, která sestává především z běhů, tak i speciální tělesnou přípravou. Co si pod tím představit? Zdokonalovali se v boji z blízka. Zvyšovali své schopnosti a dovednosti ve vojenském lezení a připravovali se na přežití v extrémních libavských podmínkám. Je pravdou, že často uvádíme „extrémní Libavské podmínky“, ale kdo už někdy zažil libavskou zimu, tak nám rozumí. Komplexní polní výcvik, který proběhl ve druhém týdnu, prověřil jejich nabyté zkušenosti a dovednosti.
Nyní bych se chtěl vrátit na začátek. Přichází k nám jak nováčci po absolvování základní přípravy ve Vyškově, tak i vojáci z různých útvarů Armády České republiky. Nově příchozí vojáci jsou různorodá směsice povah a znalostí. Našim úkolem je, naučit je hlavně fungovat jako tým. Týmoví hráči, co si navzájem pomůžou a podpoří se. Můžete mít největšího zabijáka na světě jako jednotlivce, ale pokud bude stát proti průměrným týmovým hráčům, kteří drží spolu a podporují se, porazí ho. V této ŠKOLCE se nováčkům povedlo takový tým vytvořit a bylo to vidět hlavně během vyvedení v posledním týdnu ŠKOLKY. Týmovost jim pomohla při plnění úkolů.
Týmová spolupráce se projevila i u našeho instruktorského celku. Byla zde vidět inciativa, jak instruktorů, tak i výkonného prvku. Bez těchto lidí, by to prostě nešlo uskutečnit. Všichni opravdu skvěle pracovali a všichni jsme šli za jedním cílem a to, co nejvíce předat našim novým vojákům.
Děkuji všem, kteří byli zainteresováni v realizaci ŠKOLKY. Děkuji štábu a velitelům rot, kteří nám poskytli vozidla a materiál, ale především lidem a instruktorům, bez kterých by příprava našich nováčků nebyla na takové úrovni, na kterou se nám ji společně podařilo vyzvednout. Uvidíme, co se časem stane s našimi ŠKOLKAMI, DIVY, SIBERIÁDAMI. Vypadá to, že těchto doškolovacích výcviků bude stále třeba.
Autor: instruktor bojové přípravy, nrtm Jiří Kývala