- 17.9.2026
Návštěva emeritního biskupa Mons. Vojtěcha Cikrleho u 73. tankového praporu probíhala od první chvíle ve velmi srdečné a přátelské atmosféře. Málokdo možná ví, že Mons. Cikrle v minulosti sloužil jako řidič tanku T-34, a proto mu prostředí tankového vojska není vůbec cizí.
Úvod setkání patřil představení útvaru, jeho historie, současných úkolů i vize dalšího rozvoje. Následně se rozhovor přenesl do neformálnější roviny, která umožnila otevřeně sdílet zkušenosti a životní příběhy. Mons. Cikrle zavzpomínal také na vlastní životní cestu, která nebyla vždy jednoduchá. Přesto své těžší životní zkušenosti nepřijal s hořkostí. Naopak, staly se pro něj motivací pomáhat druhým a věnovat svůj život službě lidem. Právě tato pokora, vytrvalost a schopnost nacházet dobro i v nelehkých situacích byly inspirací pro všechny přítomné.
Další část programu patřila prohlídce techniky, kterou tankový prapor disponuje. Je třeba vyzdvihnout, že pan biskup si se zájmem a bez cizí pomoci prohlédl veškerou techniku, do které bylo možné nastoupit. Bylo vidět, že vztah k armádě a technice mu zůstal dodnes. Jeho zvídavé otázky vedly k zajímavým diskusím a naši vojáci na ně ochotně a profesionálně odpovídali.
Po prohlídce následoval společný oběd a neformální posezení u kávy. Nechyběla ani výměna drobných pozorností. Mezi nimi byla také brožura vydaná k příležitosti 80. narozenin Mons. Cikrleho, která obsahuje myšlenku stojící za zamyšlení:
„Zastavit se a pomalu, beze spěchu, vnímat krásu kolem sebe může být cestou k díkům a vděčnosti.“
Právě tato slova jako by vystihovala celé setkání. V dnešní uspěchané době není samozřejmostí najít čas na obyčejný lidský rozhovor, sdílení zkušeností a vzájemné porozumění. Návštěva Mons. Vojtěcha Cikrleho nám připomněla, že pokora, úcta k druhým a ochota naslouchat mají své místo v každé profesi i v každodenním životě.
Po společně stráveném dni jsme se rozloučili s pocitem příjemně prožitého setkání a každý se vydal svou cestou, obohacen o nové myšlenky, inspiraci i lidské setkání, na které budeme rádi vzpomínat.